Poctivých osm hodin sedavého zaměstnání dá tělu fest zabrat. Častokrát víc než intenzivní víkend ve skalách. A tak se sem tam stane, že se člověk k dalšímu lezeckému tréninku nemůže dokopat, protože mu záda a jiné části těla takovýhle pohyb prostě nedovolí. Teď je na místě vybrat správnou formu regenerace. Nabízí se hned několik variant: masáž, sauna, procházka parkem nebo třeba lekce jógy. Pojďme si shrnout, která varianta se nabízí jako vysoce optimální.
Jako první tu máme masáž. Vidina intenzivního zážitku, kdy sebou plácneš na masérské lehátko a necháš se hodinku řádně promačkat je téměř neodolatelná. Nejen že u toho totálně vypneš, ale taky se po uplynutí stanoveného času vracíš do hry jako nový. Teda aspoň do chvíle, než si druhý den ráno sedneš do vysezeného důlku na své pracovní židli. Má to však jeden háček a tím je cena. Za hodinku slasti vyplácneš masérovi zhruba jednoho Palackého, což může občas bolet víc než další den v práci. Podobným způsobem můžeme vyřadit i další dvě možnosti – sauna je sice skvělý relax, ale taky se v ní často sedí, což neřeší problém se stereotypní polohou z práce. Procházka zní v tomto směru o poznání líp, jenže než se dostaneš z centra Brna někam do lesa, tak už je venku tma. Zbývá čtvrtá možnost: Lekce funkční jógy na Hangaru, kterou vede lektorka Sandra. Projdeš kolem hlučné bouldrovky, nad kterou se drží oblak z magnezia, vezmeš to přes posilovnu a vstoupíš na místo plné klidu, které je kontrastem k předešlým dvěma místnostem. Uvítá tě lehká vůně éterických olejů a pohodová hudba, takže se tak nějak přirozeně začneš hýbat do rytmu, pozitivní pocity přichází hned ze startu. Stejně jako ti cesty na Hangaru nabízejí trochu jiný styl lezení než devadesátkové bouldrovky, tak ti i tamní jóga přinese poněkud netradiční zážitek. Tahle jóga je plná temperamentu stejně jako její lektorka. Ve chvíli, kdy Sandra svým energickým zvoláním: „Chyť si šunu a přitáhni ji k tělu!“ oznámí další cvik, začneš cítit svaly, o kterých se ti do této chvíle ani nezdálo. A tak si teda taháš stehno k břichu a prohlubuješ dech až někam k palci u nohy, aby nakonec přišlo pořádné uvolnění všech hlubokých svalů, na které je běžný strečink prostě krátký. Takhle to zní jako sado maso, ale ve skutečnosti na lekci začínáš postupným rozehříváním, u toho vypneš hlavu, zapomeneš na všednosti pracovního dne a ke konci lekce si taky trochu zamakáš a zaposiluješ. Sandra ke každému přistupuje individuálně, ptá se na aktuální bolesti nebo omezení v pohybu a snaží se, aby byly cviky provedeny správně a člověk si při nich neubližoval. Její přístup se ve zmíněných aspektech podobá Áronovu na regeneračních lekcích.
Hangar totiž v posledních měsících rozjel aktivity, ze kterých si kromě zrelaxovaného těla odnášíš i znalost, jak který pohyb provádět dobře. Což se hodí, protože lezecký trénink často vyžaduje řadu kompenzačních cvičení pro uvolnění namožených svalů. Nemluvě o tom, že sem tam valnou část z nás z nás trápí nějaká ta natažená šlacha, urvané poutko nebo jiná bolest a nikdy není na škodu umět svoje tělo číst a těmto zraněním předcházet.
Z jógových lekcí odcházíš s úsměvem od ucha k uchu, protože ti Sandra vstříkne svou ulítlostí novou dávku energie do žil. Sečteno podtrženo touhle hodinkou a půl získáš spoustu benefitů. Navíc probíhá až k večeru, takže se po odpoledním lezení ještě pořádně protáhneš. Pokud tě baví nekonvenční přístupy a chceš své tělo trochu hýčkat, pak ti tahle jóga sedne jako prdel nad hrnec.
AUTOR TEXTU: TEREZA ŠEVEČKOVÁ
